Eosinofilní kationický protein (ECP)

Monitoring eozinofilního zánětu - průběh a léčba

µg/l

Pracovní dny

Není statimové vyšetření

Do 5 pracovních dnů od doručení materiálu do laboratoře

Není statimové vyšetření

Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr
materiálu Laboratorní příručky

Venózní krev

5ml

Sérum

100 µl

2 hod

2 hod

5 dnů

více než 5 dnů

Neuvádí se

0,125 µg/ml

Hemolyzované sérum nelze použít. Sérum musí být stočeno mezi 1 - 2 hodinami od odběru. 

Následně se začne ECP uvolňovat z lyzujících se eozinofilů.

Hodnocení výsledků ve vztahu k naměřeným hodnotám je hodnoceno tak, jak je uvedeno v tabulce v sekci Referenční rozmezí.

ECP < 24 µg/l  negativní

ECP ≥ 24 µg/l  pozitivní

ECP je toxický vůči neuronům, některým epiteliálním buňkám a izolovaným buňkám myokardu. Tento pozitivně nabitý protein se váže na heparin a inhibuje krevní koagulaci.

ECP svými cytotoxickými účinky přispívá mimo jiné k poškození bronchiální sliznice. U dospělých pacientů hladina sérového ECP přímo koreluje s počtem aktivovaných eozinofilů ve sliznici průdušek. U dětí je markerem závažnosti astmatu, a to především v případě akutních exacerbací. Patofyziologické změny pozorovatelné v astmatických plicích vedou k jejich hyperreaktivitě. Podle přítomnosti aktivovaných eosinofilů v periferní krvi lze poznat stupeň zánětu. Stanovení uvolněného ECP může být jedním ze způsobů sledování pochodů zahrnujících aktivaci eosinofilů. Ovšem ECP ne zcela koreluje s hyperreaktivitou dýchacích cest. Jeho hladina je ovlivněna například kouřením.  Zánětlivé procesy jako akutní astma jsou léčeny podáváním kortikosteroidů. Koncentrace ECP je vhodná k monitorování terapie s cílem snižování léčebné dávky kortikosteroidů. Zvýšené hladiny ECP byly nalezeny i u jiných klinických stavů spojených s aktivací eosinofilů jako jsou atopická dermatitida, infekce, autoimunitní onemocnění kloubů, střev a u některých parazitárních onemocnění.

Výrobce neudává

SOP_KIA097