CTL33212:   Ab/ANA WB

Název metody na výsledcích laboratorního vyšetření:

S_jednotlivé antigeny

Indikace:

Vyšetření se používá pro diagnostiku systémových autoimunitních onemocnění.
Systémové autoimunitní onemocnění je charakterizováno přítomností cirkulujících autoprotilátek zaměřených proti rozsáhlému počtu různých buněčných antigenů. Skupina zahrnuje systémový lupus erythematodes (SLE), smíšené onemocnění pojivové tkáně (MCTD), Sjögrenův syndrom, sklerodermii a polymyositis/dermatomyositis a dalších. Stanovení profilu protilátek proti ANA je klíčové laboratorní vyšetření pro stanovení diagnózy.

Stanovujeme tyto antigeny metodou imunoblotu:
 Anti-SS-A(nativní + Ro-52), Anti-SS-B(La), Anti-Sm, Anti-RNP, Anti-Scl-70 a PM-Scl,, Anti-Jo-1,Anti-centroméra B, Anti-ribosomální protein, Anti ds DNA,  Anti nucleosomy, Anti histony,  PCNA,  AMA M2 a DFS70

Jednotky:

kvalitativní hodnocení

Dostupnost pro rutinní vyšetření:

Pracovní dny

Dostupnost pro statimová vyšetření:

Pracovní dny

Odezva pro rutinní vyšetření:

Do 5 pracovních dnů

Odezva pro statimová vyšetření:

není statimové

Druh odběrového materiálu:

Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr
materiálu Laboratorní příručky

Typ materiálu odebíraného:

Venózní krev

Odebírané množství vzorku:

5ml

Typ materiálu pro laboratorní stanovení:

Sérum, plazma

Množství pro analýzu včetně mrtvého objemu:

50µl

Stabilita odebíraného materiálu 20-25 °C:

Neuvedena

Stabilita materiálu pro stanovení 20-25 °C:

Neuvedena

Stabilita materiálu pro stanovení 4-8 °C:

7 dnů

Stabilita materiálu pro stanovení -20 °C:

Více než 1 týden

Nejistota měření:

Na vyžádání v laboratoři

Mez detekce:

Neuvedena

Interference:

Hemolytické, lipemické a ikterické vzorky až do uvedených koncentrací (hemoglobin 5mg/ml, triglyceridy 20 mg/ml, bilirubin 0,4 mg/ml) nevykazují žádný efekt na analytických výsledcích aktuálního testu EUROLINE.


Referenční rozmezí:
VěkPohlavíReferenční rozmezí
Komentář k referenčnímu rozmezí:
Interpretace výsledků:

Hodnocení výsledků je pouze kvalitativní - pozitivní / negativní.

Negativní výsledek obvykle znamená, že v krevním oběhu pacienta není žádná z testovaných protilátek, ale nevylučuje přítomnost specifického revmatoidního onemocnění, protože pacienti s onemocněním pojivových tkání mohou být negativní na ANA protilátky.
Hraniční vzorky by se měly znovu vyšetřit. Vzorky, které jsou opakovaně hraniční, by měly být vyhodnoceny pomocí alternativní metody.
Zvýšené hladiny protilátek proti kterémukoliv antigenu mohou svědčit pro specifické revmatoidní onemocnění.

Klinický význam jednotlivých autoprotilátek:

Přehled

Autoprotilátky                     Autoimunitní onemocnění                                        Prevalence

    proti

RNP                                    MCTD                                                                        95 - 100%

                                            SLE                                                                            15 - 40%

                                            Systemová skleróza                                                    2 - 12%

                                            Poly-dermatomyositis                                                12 - 16%

Sm                                      SLE                                                                            5 %–40 %

SS-A                                   SS nebo SLE                                                            40 %–95 %  nebo 20 %–60 %

                                           Neonatální lupus erythematosus                              95 %–100 %

Ro-52                                 mnoho různých autoimunit, 

                                           není vázáno na konkrétní onemocnění

SS-B                                   SS nebo SLE                                                           40 %–95 % nebo 10 %–20 %

                                           Neonatální lupus erythematosus                             75 %

Scl-70                                 SSc                                                                          25 %–75 %

                                           Difúzní nebo omezená forma SSc                           40 %–65 % nebo 5 %–15 %

PM-Scl                               SSc včetně syndromu překrývání                            10 %–20 % nebo 5 %–20 %

                                          PM/SSc syndrom překrývání                                    18%

                                          SSc (pozitivní na anti-PM-Scl75)                              24 %–50 %

                                          SSc (pozitivní na anti-PM-Scl100)                             7%

Jo-1                                   Myositida (polymyositida/dermatomyositida)            25 %–35 %

CENP B                             SSc – omezená forma nebo SSc – difúzní forma     80 %–95 % nebo 8 %

                                          PBC                                                                           10 %–30 %

PCNA                                SLE                                                                             3 %

dsDNA                              SLE                                                                            40 %–90 %

Nukleosomy                      SLE                                                                            40 %–70 %

Histony                              Drogově navozený SLE                                             95 %–100 % 

                                          SLE nebo RA                                                              50 % nebo 15 %–50 %

Ribosomální P-protein      SLE                                                                             10 %

AMA-M2:                           PBC nebo jiná chronická jaterní onemocnění            až 96 % nebo 30 %

                                          SSc                                                                              7 %–25 %

DFS70                               Atopická dermatitida                                                    4 %–10 %

                                          Revmatická onemocnění                                             5 %–10 %

                                          probíhající záněty

                                          zdraví jedinci

Anti - SS-B autoprotilátky spolu s SS-A mohou být přítomny u pacientů se Sjögrenovým syndromem na podkladě SLE. U pacientů se SLE se vyskytují až v 15%. Výskyt obou autoprotilátek svědčí pro mírnější formu SLE: Izolované SS-B se vztahují k časné formě Sjögrenova sy. SS-A a SS-B jsou exprimovány na srdečních svalových vláknech a mohou zvyšovat riziko vzniku kongenitální srdeční zástavy u novorozenců, pakliže se na ně příslušné protilátky naváží.

Anti - Sm autoprotilátky jsou specifickým markerem pro SLE a jsou asociovány s vyšší frekvencí renálního postižení nebo komplikací ze strany centrálního nervového systému. Anti-Sm jsou vysoce prediktivní pro toto onemocnění.

Anti - RNP - přítomnost vysokých hladin izolovaných protilátek proti RNP svědčí pro smíšenou chorobu pojiva (MCTD) a jsou obvykle asociovány s benignějším průběhem onemocnění. Nízké hladiny protilátek proti RNP spolu s dalšími autoprotilátkami lze nalézt v séru pacientů s progresivní systémovou sklerózou, Sjögrenovým syndromem a revmatoidní artritidou.

Anti - Jo1 patří do skupiny autoprotilátek charakteristicky přítomných u pacientů s myositidou (50%) a je spojena s vysokou incidencí doprovodného onemocnění plicního intersticia.

Anti - Scl-70 jsou vysoce specifické pro sklerodermii. Jsou pozorovány také u menší části pacientů se SLE. Pacienti se sklerodermií, kteří mají přítomny protilátky proti Scl-70, mají častěji závažnější průběh onemocnění, častější postižení vnitřních orgánů a spíše difuzní než lokalizované postižení kůže. Protilátky proti Scl-70 se zřídka nalézají u jiných autoimunitních onemocnění a proto je jejich detekce u pacientů s čerstvým Raynaudovým fenoménem vysoce signifikantní.

Anti - centroméra B jsou asociovány s CREST syndromem a mohou naznačovat benignější progresi onemocnění. Jsou méně obvyklé u ostatních kolagenóz, ale jsou přítomny u 10 - 30% pacientů s Raynaudovým syndromem. Autoprotilátky proti centromerovým proteinům mohou být přítomny i zdravých jedinců.

Diagnóza by neměla být stanovena pouze na základě výsledku tohoto vyšetření. Výsledky testu by se měly interpretovat v souladu s klinickým stavem a výsledky dalších diagnostických testů.

Hlášení výsledků provádí pracovník pověřený hlášením výsledků, konzultace k výsledkům podává úsekový vedoucí.


Zdroje variability:

Neuvedeno

Vybrané kapitoly SOP:

SOP_KIA046 

Datum revize:
18.03.2024 10:46:46
Vytvořil:
RNDr. Sekerková Alena