S_ANA ELISA
Indikace vyšetření protilátek proti ANA metodou ELISA (screening anti-nukleárních protilátek enzymovou imunoanalýzou):
Vyšetření antinukleárních protilátek (ANA) metodou ELISA je kvantitativní nebo semikvantitativní screeningový test, který detekuje protilátky proti různým jaderným antigenům, zejména u systémových autoimunitních onemocnění. Je méně citlivý než IIF (indirektní imunofluorescence na HEp-2 buňkách), ale může být užitečný v některých specifických situacích, zejména pro screening nebo sledování.
Indikace vyšetření ANA metodou ELISA:
1. Podezření na systémové autoimunitní onemocnění (zejména SLE, MCTD, Sjögrenův syndrom, sklerodermie)
Příznaky jako:
* nevysvětlitelné artralgie/artritida,
* fotosenzitivita, motýlovitý exantém,
* nejasná cytopenie,
* Raynaudův fenomén,
* suchost očí a úst (xerostomie, xeroftalmie),
* chronická únava, subfebrilie.
2. Monitorace již diagnostikovaného ANA-pozitivního onemocnění
Pokud byla původně stanovena pozitivita ANA metodou ELISA a pacient je pravidelně sledován, může být ELISA využívána ke sledování dynamiky titru (např. u SLE).
Pozor: vztah mezi titrem a aktivitou nemoci není vždy jednoznačný – lepší korelace např. u anti-dsDNA nebo komplementu.
3. Doplňkové vyšetření u dalších protilátek proti jaderným antigenům
Např. pokud je pozitivita anti-dsDNA, ENA nebo jiných autoprotilátek, může být ANA ELISA použita jako doplněk k potvrzení celkové jaderné reaktivity.
Kdy neindikovat ANA metodou ELISA:
Jako jediný test pro vyloučení systémové autoimunity.
* Negativní výsledek nevylučuje přítomnost ANA (ELISA má nižší senzitivitu než IIF).
* U pacientů s nízkou klinickou pravděpodobností autoimunitního onemocnění. Vysoký výskyt falešně pozitivních nálezů (zejména u starších osob, infekcí, nádorů).
index (kvalitativní hodnocení)
Pracovní dny
Není statimové vyšetření
Do 5 pracovních dnů od doručení materiálu do laboratoře
Není statimové vyšetření
Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr materiálu Laboratorní příručky.
Venózní krev
5 ml
Sérum
200 µl
Neuvedeno
Neuvedeno
1 týden
Neuvedeno
Neuvedeno
Neuvedeno
Vzorky s následující koncentrací : Bilirubin do 0,4 mg/ml, Triacylglyceroly do 20 mg/ml, Hemoglobin do 5 mg/ml nejsou uvedenými analyty ovlivněny.
Protilátky mohou zkříženě reagovat s protilátkami proti ANCA (do 4%), proti EBV (do 3,03%), proti AMA,ASMA (do 4%).
| Věk | Pohlaví | Referenční rozmezí |
|---|
Interpretace negativního výsledku protilátek proti ANA metodou ELISA:
Výsledek: anti-ANA (ELISA) negativní
1. Co negativní výsledek znamená:
Negativní výsledek naznačuje nepřítomnost autoprotilátek proti jaderným antigenům, které jsou detekovatelné danou ELISA sadou.
Snižuje pravděpodobnost systémového autoimunitního onemocnění, jako je:
* systémový lupus erythematodes (SLE),
* Sjögrenův syndrom,
* systémová sklerodermie (SSc),
* smíšené onemocnění pojiva (MCTD),
* autoimunitní hepatitida (AIH).
Ale pozor:
* Negativní výsledek ELISA neznamená definitivní nepřítomnost ANA.
ELISA testy detekují pouze vybrané antigeny a mohou minout atypické nebo vzácné specifity.
2. Klinická interpretace podle situace:
A. U pacienta s nízkým klinickým podezřením:
Negativní ANA ELISA výsledek podporuje nepřítomnost systémového autoimunitního onemocnění. Není třeba další testování, pokud nejsou přítomny specifické symptomy.
B. U pacienta s klinickým podezřením na SLE nebo jiné ANA-asociované onemocnění:
Negativní ELISA výsledek nevylučuje přítomnost ANA.
V takovém případě je vhodné doplnit:
* ANA IIF test na HEp-2 buňkách (zlatý standard pro screening),
* případně ENA profil nebo specifické protilátky dle kliniky (např. anti-dsDNA, anti-Ro/SSA).
C. U již diagnostikovaného pacienta (např. SLE):
Negativní výsledek může odrážet:
* remisi nebo pokles autoprotilátek v důsledku léčby,
* nebo může jít o pacienta, u kterého převažují protilátky mimo detekční spektrum ELISA (např. některé vzácné ANA vzory).
3. Doporučení k interpretaci:
* Negativní ANA ELISA je informativní jen tehdy, pokud je test proveden v klinickém kontextu.
* Při silném podezření na autoimunitní onemocnění by měl být negativní ELISA výsledek ověřen metodou IIF.
* Vždy je třeba hodnotit společně s dalšími nálezy: ANA IIF, ENA, anti-dsDNA, IgG, C3/C4, krevní obraz, močový nález, klinika.
Interpretace pozitivního výsledku protilátek proti ANA metodou ELISA:
Výsledek: anti-ANA (ELISA) pozitivní
1. Co tento výsledek znamená:
Pozitivita ANA protilátek metodou ELISA znamená přítomnost autoprotilátek namířených proti jaderným antigenům detekovatelným touto metodou (např. dsDNA, histony, Sm, RNP, SSA, SSB atd.).
Svědčí pro možný autoimunitní proces, nejčastěji ve smyslu systémového autoimunitního onemocnění, jako je:
* systémový lupus erythematodes (SLE),
* Sjögrenův syndrom,
* systémová sklerodermie (SSc),
* smíšené onemocnění pojiva (MCTD),
* autoimunitní hepatitida (AIH),
ale i některé orgánově specifické autoimunitní choroby.
2. Jak interpretovat výsledek dle klinického kontextu:
A. U pacienta s klinickým podezřením na autoimunitní onemocnění:
Pozitivní ANA ELISA výsledek podporuje diagnózu, ale nestačí k jejímu potvrzení.
Doporučuje se doplnit:
* ANA screening metodou IIF (HEp-2 buňky) k určení vzoru fluorescence a titru,
* ENA panel pro identifikaci specifických antigenů (Sm, RNP, Ro, La, Scl-70…),
* další laboratorní a klinické ukazatele (IgG, C3/C4, krevní obraz, moč).
B. U asymptomatického pacienta nebo pacienta s nízkým klinickým podezřením:
ANA mohou být pozitivní nespecificky:
* u zdravých jedinců (zejména u žen, starších osob),
* při infekcích, nádorových onemocněních,
* po některých lécích (např. hydralazin, isoniazid),
* nebo při jiných autoimunitách (např. autoimunitní tyreoiditida).
V těchto případech může být výsledek klinicky nevýznamný, zejména pokud chybí další příznaky nebo laboratorní odchylky.
C. U pacienta s již známým ANA-pozitivním onemocněním:
* ELISA může být použita k monitoraci změn v titru ANA (např. u SLE).
Upozornění: změna titru ANA nemusí vždy korelovat s aktivitou onemocnění – lepší marker aktivity je např. anti-dsDNA a komplement.
3. Důležitá omezení interpretace:
* ELISA testy často detekují jen vybrané antigeny – tedy negativní výsledek nevylučuje ANA, a pozitivní výsledek nemusí zahrnovat všechny významné ANA specifity.
* Metoda nedovoluje určení vzoru fluorescence jako IIF (např. homogenní, centromerický, nukleolární…).
* U nízkých hladin může jít o falešně pozitivní nález – výsledek je nutno interpretovat opatrně, zejména bez klinických známek onemocnění.
Neuvedeno
SOPVI0302