S_ANA/ENA typizace

Stanovení antinukleárních protilátek a jejich následná typizace jsou důležitými nástroji v diferenciální diagnostice jednotlivých systémových autoimunitních onemocnění. Typizace by měla vždy navazovat na předchozí ANA vyšetření, kde zlatým standardem je vyšetření ANA protilátek nepřímou imunofluorescencí.

ANA/ENA typizace diagnostikuje v jednom testu více než 40 typů protilátek, z nichž ty nejvýznamnější jsou stručně popsány níže. V kapitole interpretace je uvedená přehledná tabulka s vazbou jednotlivých protilátek ke konkrétním onemocněním.

Skupina antinukleárních autoprotilátek (ANA) je namířena proti orgánově nespecifickým antigenům lokalizovaným v buněčném jádře, případně cytoplazmě. Jejich průkaz může znamenat přítomnost systémového imunopatologického procesu. Zejména se jedná o tato onemocnění: systémový lupus erythematodes (SLE), Sjögrenův syndrom (SjS), sklerodermii, dále pak smíšené onemocnění pojiva (MCTD), systémovou sklerózu, polymyozitidu a dermatomyozitidu. 

Významnou samostatnou skupinu antinukleárních protilátek představují protilátky proti extrahovatelným nukleárním antigenům ENA (SS-A/Ro, SS-B/La, Sm, RNP, Scl-70 a Jo-1). Jedná se především o ribonukleoproteiny a jaderné enzymy. Protilátky proti SS-A/Ro a SS-B/La se často vyskytují u pacientů se SjS a SLE. 

Vysoce specifickým markerem a jedním z diagnostických kritérií pro SLE jsou protilátky proti Sm antigenu. U pacientů se SLE jsou často přítomny i protilátky proti RNP antigenu (součást komplexu Sm/RNP), jejichž průkaz je vysoce specifickým diagnostickým kritériem pro MCTD (zejména při absenci protilátek anti-Sm). 

Další skupinu orgánově nespecifických autoimunitních onemocnění tvoří myozitidy. V jejich diagnostice se uplatňuje průkaz protilátek proti antigenu Jo-1, ale také stanovení dalších antisyntetázových protilátek, které jsou významným markerem pro diagnostiku antisyntetázového syndromu. 

Protilátky proti antigenu Scl-70 a centromerám jsou významné pro diagnostiku systémové sklerózy (zvláště jejích progresivních forem). 

Antinukleární protilátky zahrnují rovněž protilátky proti nukleovým kyselinám (ssDNA, dsDNA), komplexům nukleárních proteinů (DNP, RNP) a histonům. 

Vyšetření antinukleárních protilátek může být i součástí určení diagnózy jiných autoimunitních onemocnění, jako např. primární biliární cirhóza. 

Ke zpřesnění diagnostiky autoimunitních systémových onemocnění přispívá i stanovení protilátek proti antigenu DFS70, jejichž výskyt je u zdravých jedinců běžný, ale naopak u pacientů se systémovým autoimunitním revmatickým onemocněním se vyskytují pouze ojediněle. 

Kvalitativně - negativní nebo pozitivní

Kvantitativně v případě pozitivity s uvedením konkrétní zjištěné protilátky a její koncentrace v U/ml

Pracovní dny

Není statimové vyšetření

Do 5 pracovních dnů od doručení materiálu do laboratoře

Není statimové vyšetření

Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr materiálu Laboratorní příručky.

Venózní krev

5 ml

Sérum

300 µl

Neuvedeno

Neuvedeno

7 dní

Neuvedeno

Neuvádí se

30 - 1000 I/ml

Test není ovlivněn v případě koncentrací bilirubinu do 0,4 mg/ml, triacylglycerolů do 20 mg/ml, hemoglobinu do 5 mg/ml.

Potenciální zkřížená reaktivita s jinými příbuznými patogeny a faktory je nevýznamná (méně než 5 %). 

Vzorky jsou hodnoceny jako pozitivní nebo negativní, u pozitivních je uváděna koncentrace detekované protilátky v U/ml. 

Pro hodnocení vzorků je použito rozmezí:

 0 - 184 U/ml = negativní

185 - 210 U/ml = hraniční

211 U/ml a vyšší = pozitivní

Výsledky testu se udávají kvalitativně jako pozitivní nebo negativní protilátky třídy IgG, v případě pozitivity s uvedením konkrétní zjištěné protilátky a její naměřené koncentrace v U/ml.

Negativní výsledek znamená, že protilátky nebyly ve vzorku pacienta detekovány, nicméně související onemocnění nevylučuje.

​

Pozitivní nález ANA protilátek je nezbytné interpretovat v kontextu klinických zjištění. Pro interpretaci je níže uveden přehled detekovatelných protilátek a jejich asociace ke konkrétním onemocněním.

Použité zkratky: ASS – antisyntetázový syndrom, PM – polymyozitida, DM – Dermatomyozitida, ILD - Intersticiální plicní onemocnění, IMNM – Imunitně zprostředkovaná nekrotizující myopatie, NM – Nekrotizující myopatie, CDM – s nádorem asociovaná myozitida, IBM – myozitida s inkluzními tělísky, SLE – systémový lupus erythematodes, MCTD – Smíšené onemocnění pojiva, SSc – Systémová sklerodermie, SjS – Sjögrenův syndrom, PBC – primární biliární cirhóza, SARD – systémové autoimunitní revmatologické onemocnění, IIM – idiopatická zánětlivá myopatie, AIH – autoimunitní hepatitis, RA – revmatoidní artritis, HCV – hepatitis C

Neuvedeno

SOPVI0302