S_APA typizace IgM

​Vyšetření typizace antifosfolipidových protilátek ve třídě IgM (nejčastěji se jedná o protilátky proti kardiolipinu – aCL IgM a proti beta-2 glykoproteinu I – anti-β2GPI IgM) se indikuje především v diagnostice antifosfolipidového syndromu (APS), zejména pokud je podezření na imunitně podmíněnou trombofilii. IgM protilátky mají nižší specificitu než IgG, ale mohou být užitečné zejména v některých specifických klinických kontextech. Typizovány jsou protilátky proti:

* Kardiolipin

* Kyselina fosfatidová

* Fosfatidylcholin

* Fosfatidyletanolamin

* Fosfatidylglycerol

* Fosfatidylinositol

* Fosfatidylserin

* Annexin V

* Beta2 - glykoprotein

* Protrombin

Hlavní indikace vyšetření IgM antifosfolipidových protilátek:

1. Nevysvětlitelné žilní nebo arteriální trombózy

* např. hluboká žilní trombóza, plicní embolie, ischemická cévní mozková příhoda, infarkt myokardu u mladých pacientů bez jiných rizikových faktorů

* zejména pokud se jedná o recidivující trombózy nebo trombózy v neobvyklých lokalizacích (portální, renální, cerebrální žíly)

2. Těhotenské komplikace spojené s antifosfolipidovým syndromem

* opakované časné potraty (≥3 před 10. týdnem těhotenství)

* nevysvětlené nitroděložní odúmrtí plodu (po 10. týdnu těhotenství)

* předčasný porod plodu před 34. týdnem z důvodu preeklampsie, eklampsie nebo placentární insuficience

3. Autoimunitní onemocnění, především systémový lupus erythematodes (SLE)

* screening pro přidružený antifosfolipidový syndrom

* IgM protilátky mohou být přítomny i izolovaně a být první známkou vznikající APS

4. Vyšetření u pacientů s pozitivní lupus antikoagulans (LA)

* doplňuje typizaci antifosfolipidových protilátek (LA, aCL IgG/IgM, anti-β2GPI IgG/IgM)

* pomáhá určit rizikový profil pacientů s APS (např. tzv. trojitá pozitivita: LA + aCL + anti-β2GPI)

5. Vyšetření při suspektní tzv. "seronegativní APS"

* v případě typických klinických projevů APS, ale negativních IgG protilátek, může být IgM forma jediným markerem

Poznámky k IgM protilátkám:

IgM protilátky jsou méně specifické než IgG protilátky a často jsou přítomny přechodně, např. po infekcích.

Proto je doporučeno:

* opakované vyšetření po 12 týdnech při hraničních nebo mírně zvýšených nálezech

* kombinace s dalšími markery (IgG protilátky, lupus antikoagulans)

* Izolovaná přítomnost IgM protilátek bez klinických známek APS většinou není považována za diagnosticky průkaznou.

Neuvádí se

Pracovní dny

Není statimové vyšetření

Do 5 pracovních dnů od doručení materiálu do laboratoře

Není statimové vyšetření

Dle typu materiálu pro laboratorní stanovení – kapitola C8 – Odběr materiálu Laboratorní příručky

Venózní krev

5 ml

Sérum

200 µl

1 den

1 den

5 dnů

Více než týden

Neuvádí se

Neuvedeno

Neuvedeno

Interpretace negativního nálezu typizace antifosfolipidových protilátek (APA) ve třídě IgM závisí na klinickém kontextu. Pokud jsou výsledky všechny v normě (negativní), pak platí následující obecné závěry:

Negativní výsledek APA IgM: co znamená

Vylučuje aktivní přítomnost IgM protilátek proti fosfolipidům:

* Protilátky proti všem uvedeným antigenům (kardiolipin, fosfatidylserin, annexin V, beta-2-glykoprotein I atd.) nejsou aktuálně detekovány v IgM třídě.

* Je velmi nepravděpodobné, že by v době odběru hrály roli IgM antifosfolipidové protilátky v patogenezi klinických příznaků (např. trombóz nebo těhotenských komplikací).

Interpretace ve vztahu k diagnóze antifosfolipidového syndromu (APS):

➤ Pokud je negativní nález u pacienta bez klinických příznaků APS:

* Výsledek nevykazuje patologii, není důvod k dalšímu sledování v tomto směru.

* Není nutné opakovat vyšetření, pokud se klinika nezmění.

➤ Pokud je negativní nález u pacienta s klinickým podezřením na APS (např. trombóza, ztráty těhotenství):

* Negativní výsledek APA IgM sám o sobě APS nevylučuje.

* K definitivnímu závěru je nutné znát i:

  * IgG protilátky proti kardiolipinu a beta-2-glykoproteinu I

  * Výsledek lupus antikoagulans (LA)

APS vyžaduje přítomnost alespoň jedné ze standardních antifosfolipidových protilátek (aCL, anti-β2GPI, LA) ve dvou odběrech v odstupu alespoň 12 týdnů, a současně přítomnost typických klinických příznaků.

Možnosti falešně negativních výsledků:

* nízké hladiny protilátek, které jsou pod detekčním limitem testu

* dočasná negativita mezi dvěma epizodami pozitivity – proto se při silném klinickém podezření doporučuje opakování odběru po 12 týdnech

Pozitivní nález APA protilátek třídy IgM signalizuje přítomnost imunitní odpovědi proti fosfolipidům nebo fosfolipid-vázaným proteinům. IgM protilátky mohou být součástí:

* primárního antifosfolipidového syndromu (APS)

* sekundárního APS (zejména u SLE)

* nebo mohou být nespecifické, např. po infekcích či přechodné

Klinická interpretace závisí na souvislostech:

Pozitivita APA IgM u pacienta s klinickými projevy APS (např. trombóza, potraty):

* Výsledek podporuje podezření na APS, i když izolovaná IgM pozitivita není postačující pro stanovení diagnózy.

Nutné doplnit:

* IgG protilátky proti kardiolipinu a β2-glykoproteinu I

* Lupus antikoagulans (LA)

* Opakování testu po ≥12 týdnech k potvrzení perzistence

Pozitivita APA IgM u asymptomatického pacienta:

* Může být přechodná (např. po infekci, po očkování) nebo nespecifická (tzv. epifenomén)

* Není indikací k léčbě ani k diagnostice APS

* Doporučuje se opakovat test s odstupem (≥12 týdnů), případně doplnit IgG/LA pro celkové posouzení rizika

Opakované pozitivní výsledky APA IgM (zejména proti kardiolipinu a β2GPI):

Pokud jsou perzistentní (ve 2 odběrech v odstupu ≥12 týdnů) a pacient má klinické příznaky APS, lze uvažovat o definitivní diagnóze APS podle kritérií.

Důležité upozornění:

* Izolovaná pozitivita IgM bez klinických známek APS = nejednoznačný význam, nutná opatrnost při interpretaci

* Vysoké titry více specifických IgM (např. β2GPI IgM + kardiolipin IgM) mají vyšší klinickou relevanci než ojedinělá nízká pozitivita

Závěr – formulace interpretace:

Pozitivní nález antifosfolipidových protilátek třídy IgM proti jednomu nebo více fosfolipidovým antigenům svědčí pro aktivní imunitní odpověď, která může, zejména u pacientů s klinickými projevy (např. trombózami či těhotenskými komplikacemi), podporovat podezření na antifosfolipidový syndrom. Samotná pozitivita IgM bez potvrzení IgG protilátek nebo lupus antikoagulans a bez klinických příznaků APS však nemá dostatečnou diagnostickou váhu a může být nespecifická.

Nejsou známé

SOPVI0315